9.2.2004

Jelikoz jsem sel vcera spat brzy, postestilo se mi probudit pred patou. Zacvicil jsem si, vysprchoval, ususil, najedl, pripravil toasty do skoly a v sedm vyrazil.

Odpoledne jsem sel na prvni lekci "jednoduche" anglictiny. Ucitelka je mlada, ma kratke vlasy, trochu silha a typovala me na Polaka. Podle vyslovnosti.

Ze vsech ucastniku kurzu mluvim anglicky nejlip. Myslim, ze bych mel chodit na obe lekce, ale zkousku delat jenom z tehle, jestli mi to povoli, samozrejme. Hodina bude zajimava, alespon ucitelka prislibila vyuku nejake gramatiky a zlepsovani vyslovnosti.

O prestavce me dotahla na zahranicni oddeleni, aby mi prepslali ELCU2 (to je ta slozitejsi anglictina) na ELCU1 (ta jednoducha).

Maria mi dala identifikacni kartu, ktera me od ted bude poustet do vsech dveri. Cekal jsem, ze budou chtit nejaky poplatek, ale asi jsou tu na studenty o moc hodnejsi. Na ZCU jsme davali zalohu asi 400Kc a podepisovaly sahodlouhe smlouvy.

Na anglictine se mi podarilo docela zaperlit: Vyucujici chtela vetu, ktera bude obsahovat Podmet, Prisudek a Predmet. Nikdo dlouho nic nenavrhoval, a tak jsem normalne nahlas rekl: "I love you!" Reakce si dokazete predstavit. Staci dodat, ze kluci jsme tam jenom dva. :-)

Po anglictine jsem chtel jit na pocitace, ale karta me tam nepustila.

Zpět na kalendář...