12.2.2004

Rano jsem vstal na budika v 6.20, protoze jsme se s Mustafou dohodli, ze s praci zacneme od osmi. Nabastil jsem se a vyrazil na 7.00 bus.

Na nadrazi cekaly dva autobusy c. 23 za sebou, coz bylo podezrele. Obesel jsem prvni z nich a u vchodu stal stab s kamerou. Vyrazil jsem ke dverim druheho. Ridicka systematicky odmitala kazdeho nove nastoupivsiho.

Zeptal jsem se ridicky, jestli mluvi anglicky. Rekla ze ano. Zeptal jsem se co se deje. Rekla, ze autobus nepojede. Zeptal jsem se, kde je chyba. Lamanou anglictinou mi odpovedela, ze autobus je v poradku, ale ridici nepojedou. Zeptal jsem se, jestli jde o stavku a ona zase rekla ze ano. Skoro jsme si nerozumeli. To je nejhorsi -- kdyz nekdo na otazku "Do you speak english?" odpovi proste a jednoduse "Yes." tak urcite bude koktat jako neandrtalec. :-)

Netusil jsem, kolik budu mit casu, tak jsem vyrazil na postu, ze poslu babickam pohledy. Bylo pul osme, rikal jsem si, ze pohledy pohodlne napisu, v osm odeslu a pak zase zkusim autobusy.

Posta byla jeste zavrena, ale v mistnosti na P.O.Boxy je spousta stolecku. Tak jsem to upichnul tam. Kdyz byly pohledy napsane, precetl jsem na dverich oteviraci dobu posty: od deviti. Tady mi psenka nepokvete. A tak jsem pohledy strcil do batuzku a vyrazil na cestu mestem.

Autobusy na nastupisti byly davno pryc, ale pristi podle jizdniho radu neprijely. Rozhodl jsem se zkusit autobus 42 na Univerzitu, ktery dorazil se zpozdenim.

Vstupni hala Jihodanske Univerzity je obrovska jako odbavovaci prostory letiste a vypada skutecne tak jako na obrazku. Clovek by se tam skoro ztratil. Ve vstupu je informacni kancelar, restaurace, bankomat, proste spousta veci. Slysel jsem, ze nekteri studenti nebo profesori musi jezdit po chodbach na kolobezce, aby rychle prekonali vzdalenost mezi jednotlivymi mistnostmi v prestavkach mezi ruznymi hodinami. A muzu to potvrdit. Rozhlizel jsem se jenom pet minut, ale kolobezkare jsem opravdu potkal.

Venku jsem se nejakeho cyklisty zeptal na cestu k me skole. Mel jsem projit parkem, dva az tri kilometry. Aspon jsem si overil, ze cyklisticke trasy jsou tu opravdu v perfektnim stavu! Tady se to musi jezdit!

Snezilo jen drobne a huste, takze cesta byla jen velmi neprijemna. Kdyby se ale moje povinnosti skladaly jen z courani po meste, tak by to nebylo zase tak spatne. :-)

Prekvapilo me, ze Mustafa jeste neni v pracovne. Ten se priritil az po desate, s tim, ze musime upravit casovy rozvrh, protoze touhle dobou ma hodinu. A opet nevadilo, ze jsem prisel pozde. :-)

V poledne jsem odjel zpatky na koleje, abych janitorovi predal Moving in report. Cekal jsem, ze bude protestovat a ze to okamzite pobezi zkontrolovat, ale predemnou tam byli polsky student a studentka, kteri mu predavali to same a seznam meli jeste delsi. Janitor jen pokyvoval a pak rekl: "Yes, you are not responsible for these things." U me to problehlo stejne hladce. Janitor se zeptal, jestli budu odpoledne v pokoji. Rekl jsem, ze ne, protoze musim do skoly, a ze by mi nevadilo, kdyby tam sel v moji nepritomnosti.

Odpoledne jsem si sel pro monitor. Tatuv napad, ze bych si vzal kolecka z kufru jsem musel zamitnout, protoze podstava voziku neni natolik dlouha, abych ji uveril, ze na ni vydrzi monitor balancovat. Od Larse jsem si pujcil rozdvojku (v tomhle pripade roztrojku), protoze u me ve zdi je lampicka a nic jineho se tam nevejde, a chtel jsem jeste sitovy kabel. Nejak jsem nepochopil co rika a kdyz mi to opakoval asi potreti, postupne mi doslo, ze mi ho nemuze pujcit, ze si ho musim koupit, ale ze mi da tenhle, protoze ho nikdo nechce, protoze je uz pouzity a kazdy chce prece novy. Ja ale chtel pouzity. Nakonec jsem mu dal jako podekovani plechovku piva. Svitila mu ocicka, evidentne nic takoveho necekal. Patrne se tady nic takoveho za ochotu nikdy nedava.

Ridic autobusu si me pamatoval z predchoziho dne a delal nejake poznamky v danstine, kterym jsem nerozumel. Ale patrne to nevadilo, protoze se jim i sam zasmal. Po ceste mi doslo, ze mistni domecky mi nepripadaji zanedbane. Jsou upravene do posledniho detailu! To prave slovo je vsak strohe. Mistni domecky jsou strohe. Nikde zadne ozdubky a prikrasleni. Proste jen domecky, s upravenym a peclive zastrizenym zivym plotem, dobrym travnikem, zadnou hradbou, ale porad jen strohe domecky.

Kdyz jsem dorazil s monitorem do pokoje, byl stul uz prisroubovany. Tomu rikam sluzby. Z toho uz mi monitor nespadne.

Zpět na kalendář...