5.3.2004

=-O Normálně, nemůžu uvěřit vlastním očím! Dneska se mi podařilo zaplatit kartou! Opravdu, já jsem dnes tady v Dánsku platil kartou! Kartou Maestro, zdarma vydávanou studentům v České republice...

Ale pěkně popořadě. Ráno mi bylo zase o něco líp, teplotu nemám už dlouho. Raději jsem ale ještě zůstal doma. Navíc, nepůjdu přece do školy, když ani nemám jistotu, že tam Mustafa bude.

Celý den jsem ale na koleji zůstat stejně nemohl, protože dnes je pátého -- poslední den, kdy mi ještě platí kupon na hromadku za únor. Kdybych si nový kupon jel koupit v pondělí po cestě do školy, zaplatil bych navíc za jednu cestu k nádraží. Vypravil jsem se tam proto dneska, tedy ještě zadarmo.

Dojel jsem na nádraží. Vím sice, že nikde české platební karty neberou, ale proč to nezkusit znovu. Všiml jsem si, že na tom terminálu není žádný symbol platebních karet. Jen jsem se zeptal, kterou stranou se tam má karta projet, naťukal jsem PIN, zmáčkl zelené tlačítko a, světe div se!, ono to fungovalo! Zaplatil jsem 180DKK a to, pěkně prosím, kartou!

Škoda, že v tomto kiosku prodávají jen lístky, nápoje a pánské časopisy. A navíc předražené.

V nastalé euforii, že karta přece jenom funguje, jsem se vydal na lov WildCard. To je slevová karta na vlak. Mladík za přepážkou bydlí taky na Rasmus Rask, ale je to Dán. Pomohl mi vyplnit příslušné formuláře a také mě nechal zaplatit kartou! Tentokrát jsem neťukal kód, ale mladík si kartu vypůjčil, zašel za jinou přepážku a kartou přístroj jenom projel. Bez kódu!

Co myslíte, budou na nádraží dávat cashback? :-) Měl bych to zkusit.

Je sice pravda, že kartou se tu zaplatit dá, škoda jen, že na tak málo místech... Možná se ale nádražní budova stane mé oblíbené výběrní místo. Nevzdávat, nevzdávat! Dnes jsem viděl, že je naděje. Musím hledat dál.

Trochu mě překvapila cena za WildCard. Čekal jsem, že to bude sto, zaplatil jsem sto sedmdesát. Musím se poptat kamarádů.

Po cestě z nádraží jsem si v NETTU kopil akorát chleba, párek a hořčici, abych měl po víkendu co jíst. Ně že bych si chtěl dát přímo tuhle kombinaci. Párek si osmažím a zamíchám do těstovin, chleba si namažu marmeládou. A hořtice přece patří mezi základní suroviny!

Po návratu na kolej jsem ještě šel vybrat kaslík a změřit venkovní teplotu. Teploměr ukazoval sedm stupňů. Mizera, nikdy nechce ukazovat pravdu! :-)

Ve schránce čekaly dva vzkazy.

1. Papír od janitora, že se spolubydlička odstěhuje, tak nás 15. v 8.00 přijde zkontrolovat. Já mám umýt kuchyň a rozmrazit ledničku, ona se postará o koupelnu.
2. Obálku jsem otevřel až na pokoji. Obsahovala účet od lékařky. Celkem si započítala 360DKK. To to mám jako zaplatit nebo co? Odnesu papír v pondělí do školy a uvidím.

Tedy! Nechcete někdo dělat lékaře do Dánska? Takový prachy! Vždyť jsme nekoketovali ani čtvrt hodiny.

Zpět na kalendář...