18.3.2004

Naštěstí ráno už topení hřálo.

Existuje ještě jedna autobusová společnost, která vozí po celém ostrově, jmenuje se Fynbus. Když nejezdí městská hromadná doprava (bytrafik), můžu použít tu. Zastávky není těžké najít: bytrafik má žluté cedulky, Fynbus modré.

Nastoupil jsem na autobus a dovezl se k nádraží, kde jsme měli s Mustafou sraz. Přinesl mi zvukovou kartu! :-) Pěšky jsme vyrazili ke Komune.

Na lidech prostě není vidět, že je něco v nepořádku. Kdybych nevěděl, že autobusy nejezdí, ničeho bych si nevšiml. Nikdo tu nerozebíral hroznou situaci a nikdo si nahlas na autobusáky nestěžoval. Nic se nekomentuje a všichni jsou klidní. Mystafa to shrnul větou: “They just sit and wait.” (Prostě sedí a čekají.)

Před vchodem jsme počkali na Mortena, ten šel přímo od zubaře. Od deseti hodin jsme měli schůzi se správci počítačů kuchyně, kteří nás měli zasvětit do technického prostředí a od kterých jsme si slibovali nabídku serveru, na kterém náš systém pustíme.

Nevěděli nic, oni sami servery nemají. Doporučili nám tiskárnu na potisky pytlíků a prozradili, kde má server škola. Firma PMC spravuje všechny školy v Odense.

Do školy nás hodil Morten autem. Po cestě se náramně vyptával na Plzeň, na pivo, pivovary a školu. Asi ho brzy uvítáme jako hosta. :-) Připravte se na akademickou návštěvu z Dánska!

Večer jsme práci řídili jízdním řádem firmy Fynbus, abychom ze školy vyrazili ještě za světla (kvůli mému znovu nabytému kolu) a zrovna jel autobus (aby Mustafa nečekal nesnesitelnou dobu na zastávce).

Zvukovku jsem nemohl nainstalovat, protože tu nemám šroubovák. Na křížové šroubky není možné dosáhnout lžičkou a rozhodně není nejvhodnější do toho šťourat nožem. Kdyby to byl prý Mustafa věděl, tak mi nějaké nářadí půjčil.

Zpět na kalendář...