22.3.2004

Hard Day's Night

To byla šichta! Dnes jsem vyrazil do školy autobusem v 7.33. Naštěstí fungoval normálně, takže jsem kolem osmé seděl u počítače. Mustafa se přihnal o hoďku později.

Od dvanácti jsem měl angličtinu. Mustafa chtěl pracovat i po ní, takže se rozhodl na mě čekat.

Příští týden máme mít na jazyk ukončené skupinové zkoumání Dánů. Naše skupinka si vybrala pozorovnání nákupního chování v obchoďáku Bilka. Já jsem nemohl zůčastnit v úterý, Heike ve středu atd., takže nakonec jsme po hodině dali hlavy dohromady a vymysleli závěry. Všichni už jsme tam nakupovali, takže jsme se dohodli, že nějaké specielní pozorování nepotřebujeme.

Závěry: Já to nezažil, ale všichni ze skupinky tvrdili, že když vám Dán vjede košíkem na nohu, ani neřekne: „Undskyld!” Tedy „Promiň!”

Všichni jsme se shodli, že maso je tu drahé a sýry příšerné.

Emilie vyprávěla, jak je výměna vadných baterií nemožná. Sico to nebyla Bilka, ale Netto, ale do zkušeností to patří.

Já na to oponoval, že mě se vždycky snažili pomoct a vyjít vstříc. I když jim to ne vždy vyšlo -- třeba s kartou jsem nemohl zaplatit nikde, i když se snažili seč mohli.

Mojí poznámku, že Dáni nekupují jako magoři, nějak ostatní nepochopili. Ale je to pravda! Myslím tím například, že když jablka se prodávají po kusu za 10DKK, tak je kupují! Vedle nich jsou igelitové balíky se stejnými jablky. Balík 1,5 kg za 20DKK a napravo od toho je v nabídce balík 2 kg za 15DKK. Je pravda, že jedno je zlatý delicius a druhé zelený, ale na pohled jsou si nastejno. Čech by si asi (tak jako já) poklepal na čelo a do košíku nabral dvoukilové balení. Tady ovšem tvoří navzájem konkurenční položky! Opravdu, zákazníci si nabírají ze všech tří regálů...

Pak Laura říkala, že není zvyklá kupovat rýži po kilech. Ve Špaňelsku se všechno prodává po menších balíčcích. A pak už se hovor zvrtnul na úplně osobní zkušenosti a do naprosto jiných oblastí, jako třeba koho zastavil policista na kole bez světla, kdo musel platit a kdo dostal jenom výstrahu (a že to byly vždycky výhradně sličné dívky) a podobně... :-)

Do pracovny jsem tedy přišel o moc později, než končila hodina. Práci jsme ukončili, abychom stihli autobus. Jeli jsme ve 21.35!

Mustafa mi vyprávěl, že když jsme se v pátek vraceli, tak jeho autobus přijel úplně našlápnutý, takže řidič zakázal lidem nastupovat. Dva mladíci si vzali taxi na nádraží a jemu nabídli, aby se přidal. Jemu autobus na přestup ujel, tak musel na další čekat padesát pět minut. Jejda jejda, to jsou ty zdejší stávky!

Ale takovouhle zkušenost už nikdy! Ve škole jsem byl od 8.00 do 21.30. Tak to se mi vůbec nelíbí! :-(

Zpět na kalendář...