slady

30.3.2004

Hned po ránu jsem si pěkně zavařil. Lahev s pitím do školy nebyla dobře zavřená a vylila se po dně batohu. Zjistil jsem to, jakmile jsem si prohlédl displej telefonu. Takový mráz být nemůže, aby pára kondenzovala na displeji. A taky baterie se nemohla tak rychle vybít. Rychle zpět! Na pokoji jsem zjistil, že je celé dno batohu mokré a že už tekutina prosákla i na bundu.

Do školy se tedy nejde! Mapu, sešit a podobné věci jsem dal sušit dobře. Byla zasažena i knížka Participatory design, kterou mi vypůjčil Mustafa z knihovny, abych se dozvěděl, jak pořádně navrhovat software. Chtěli jsme jí vrátit ještě dneska, ještě než odjede do Anglie, aby nenastaly komplikace s výpůjční lhůtou.

Knížka byla v poledne u hřbetu ještě vlhká, ale co se dá dělat, musí zpátky do školy a do knihovny. Většinu stránek jsem vysušil, snad nic nepoznají...

Mobil Ericsson byl na tom hůř. Vyndal jsem baterii, aby nedošlo ke zkratu. Je to pitomost. Ke zkratu stějně už došlo. Kdyby k němu nedošlo, nebyl by se vypnul. Snad takhle pomůžu. Raději, než ho šlusovat dva dni, aby se vyplivala baterie a vyhořel mikročip, je lepší mu ulevit a sušit ho rozpojený.

Když jsem dorazil, Mustafa už odcházel ze školy s tím, že mi poslal email na rozloučenou, ale se mnou se zase vrátil. Nějak jsem se vymluvil. Knihu jsme vrátili bez potíží, ještě jí zarezervovali napříště na moje jméno. :-)

Dohodli jsme se na formě komunikace a že já ještě něco spíchnu, po dobu jeho nepřítomnosti. Zítra tou dobou bude vystupovat z letadla a pojede za ženou do Londýna.

Vyprávěl o Somálských zvířatech. Mají lva, chitu, tygra, to mi bylo hodně divné, a leoparda. Tygry mají nejdravější na světě. Párkrát zbaštili i domorodé lidi. Je to vůbec možné? Člověk by i věřil, jaká to musí být nedotknutá krajina.

Večer jsem zašel nakoupit do obchoďáku Aldi. Nějak jsem pozapomněl, že nákupní tašku nosívám v baťohu a teď si nemám věci kam dát. Použil jsem tři mikrotenové pytlíky z obchodu, ale na tolik kilogramů to nebylo ani pohodlné ani praktické. Než jsem se vrátil na pokoj, byly na cáry.

Mobil měl na sobě ještě kapky. Jak to potom musí vypadat uvnitř!

Zítra si dám volný den. Po pracovní sobotě to potřebuju a Mustafa na mě stejně čekat nebude.

Zpět na kalendář...