31.3.2004

Dneska jsem si tedy udělal volno. :-) Chtěl jsem jít poklidit společnou místnost, aspoň trochu, aby se neřeklo, že jsem se na to úplně vyflák, až tam náhodně nakouknou. Ale nějak to nevyšlo. Vzal jsem si knížku XP a najednou byla jedna hodina pryč a šel jsem si zase dělat oběd. Ta knížka je vážně tak zajímavá! (Nebo to zapracovala moje vrozená lenost?)

Celý den svítilo sluníčko. Je poznat, že je jiná roční doba. Stín si postale sotva lízne, zatímco dřív jezdil až po skříni na protější straně místností.

V deset hodin byla teplota 10 °C, v  patnáct se vyšplhala až na 15 °C. Je vidět, že i Odense navštívilo jaro.

Odpoledne jsem našel dopis ve schránce. Nechal jsem si to z Dánštiny přeložit v místnosti 2020. Prý se mi snižuje nájemné o 6DKK měsíčně. :-)) Jak milé, že mi to napsali! Tolik asi muselo stát poštovné... Úředník (ten samý co před týdnem) mě ujistil, že je to teprve začátek...

Večer jsem vyrazil na koncert do města.

První dílo bylo něco v Dánštině. Bo Holten: Roser, Kys og Vin - en kreds af viser for sopran, baryton, klarinet og klaver. Tekster af Jens Baggesen. (Růže, Polibek a Víno) Nerozuměl jsem samozřejmě ani ťuk. Lidé se docela smáli. Dmitrij, který v tom hrál, mi pak vysvětlil, že to nebyl hudební humor, ale slovní humor v Dánštině, který se netýkal hudby. Nijak mě to nepřekvapilo. Takže nemůžu posoudit, ale bylo to pěkné.

Pak následovalo něco instrumentálního. Camille Saint-Saëns: Violinkoncert nr. 3 (Allegro non Troppo, Andantino) Nikdy předtím jsem to neslyšel, ale dalo se to poslouchat.

Po přestávce konečně přišel... Ludwig van Beethoven: Sonate for violin og klaver i F-dur opus 24 (“Forårssonaten” = "Jarní sonata") Prostě paráda! :-) Tentokrát se lidé smáli, protože se začínalo o několik minut později, protože hudebníci nemohli najít dirigenta. Zakončil to Igor Stravinskij: Historien om en soldat (Historie vojáka).

Dmitrij, který hrál v prvním kousku, mi o přestávce ukázal na někoho v publiku a řekl, že je také Čech. Hned jsem se šel seznámit. Pavel je z Jičína a hned po koncertu mě pozval domů! Takovou srdečnost jsem od krajana opravdu nečekal!

Byl super. Nabídl mi čaj, ferneta a český perník. Když se vrátila jeho přítelkyně Elen, četli jsme zrovna vtipy. Jako pako jsem si nechal ujet poslední autobus. Hodil mě na kolej a ještě mi dal na cestu zbytek perníku (takovou tu velkou pečenou buchtu, ne perník, co se balí po 60g máčená v čokoládě, ale ten nadýchaný).

Co já mu můžu nabídnout? Poslední pivo mi vyžahla návštěva v neděli a nechtělo se mi uplácet Elen tyčinkou Deli. Všiml jsem si, že u dveří mu stojí lahve od Kozla, řekl jsem, že ho seženu z Čech, ale zase jsem Béčko--jeho mami tam jede přes velikonoce, takže zazásobí lépe. :-) Ale co můžu nabídnout já? :-/

No, ale večer to byl super. Uvidíme jestli se ještě někdy ozve. To mi připomíná--měl bych si asi koupit dobíjecí kupón, abych mu mohl aspoň zprávičkou poděkovat.

Když jsem se tedy takhle večer dostal domů (asi půl jedné), říkejme tomu ráno, zkusil jsem funkčnost mobilu. Podařilo se mi ho zapnout! Huurááá! :-) Zkusil jsem, jestli funguje. Nemůže najít síť, nereaguje na tlačítka Yes, No, C, šipka nahoru a dolů, kterými se ovládá celý telefon, a taky číslici šest.

Zkusím, aby došla baterie a o víkendu ho zapnu ještě jednou. Jestli nenajde síť, bude vlastně k ničemu a nezapnu ho, dokud nedorazím do Plzně.

Zpět na kalendář...